Oidipús

Z představení Oidipa jsem minulý pátek odcházela v naprostém šoku. Asi nikdy mne ještě divadelní představení tak hluboce nezasáhlo. V některých výstupech paní Hlaváčkové a pana Huška jsem měla slzy na krajíčku a když na konci vystoupil zubožený Oidipus ze skleněného vězení, už jsem se pláči nebránila. Měli bychom být hrdí, že se v našem městě hraje takové divadlo! Nenechte se odradit z negativních kritik! Děkuji všem!  

Upřímně děkuji za uvedení antické tragédie. V dnešní době divadla, zvláště ta regionální, nechtějí uvádět antické hry, s vysvětlením, že starověkou antickou hru nelze zahrát na jevišti dnešnímu divákovi: Osobně si myslím, že je to nesmysl a je to spíše o tom, najít vhodné herce. Nejsou to role, které dokáže přesvědčivě zahrát každý. V případě jihočeské činohry se to velmi povedlo a jsem toho názoru, že i v dnešní době dokáže Oudipús oslovit diváka a má své poselství, ačkoliv se jedná o hru velmi starou. Rád bych ještě připsal pár slov k provedení inscenace. Téma této hry je tragické a narozdíl od jiných si nemyslím, že scéna a kostýmy laděné do šeda, by byly něčím negativním. Spíše naopak, ještě umocňují tragičnost celé hry. S čím souhlasit musím je použití promítání v zadní části jeviště. Návštěvník nemá asi šanci sledovat jak hru na jevišti tak promítání, navíc s myslím, že je zbytečné, ve hře je všechno řečeno dostatečně jasně a člověk se postupem celou historii dozvídá od jednotlivých herců. Z představení jsem odcházel opravdu spokojen a budu se těšit na další příjemně strávené večery v Jihočeském divadle.  

Z představení jsem odcházel poněkud s rozpaky. Především - výprava. Proč šedá? Látka jako taková je dost ponurá a podpořit ji ještě ponurou barvou kostýmů a kulis mi nepřijde jako dobrý nápad. Je škoda, že zajímavějších kulis se divák dočká až v samotném závěru. Celková forma výpravy navozuje pocit podivného sci-fi, a ta v kombinaci s velmi starou a vyhraněnou látkou působí maximálně neuvěřitelně a jakoby cize. Největší výtka směřuje ale k promítání videa na pozadí scény. Jednak nechápu, proč musí divák dopředu vědět, jak doslova vše dopadne, a jednak mi přijde toto řešení jako maximálně nešťastné. Promítání na pozadí totiž nutně odvádí divákovu pozornost a ten se pak musí nutit, aby pozadí nesledoval, ale díval se na herecké výkony. Ty jsou pak dalším předmětem mírných rozpaků. Extrémní látka si vyžaduje extrémních hereckých výkonů - myslím ale, že tyto někdy zbytečně spadaly do afektu a křičení, které mi na divadle dost vadí (což je ale možná můj prloblém) Jan Hušek je a le velmi talentovaný a jak v tomto, tak v jiných představeních se mi konkrétně jeho výkon líbil. Věra Hlaváčková si odvádí svůj vysoký standart, ale příliš prostoru zde nemá. Méně je prostě někdy více - méně inovací, méně efektů, méně afektů.  

Děkuji za včerejší představení, bylo to super a nemělo to chybu. Všechny herecké výkony byly perfektní, proto díky Honzovi Huškovi, Ondrovi Volejníkovi, panu Šporclovi, Věře Hlaváčkové, paní Šimonové i Pavlu Oubramovi... A velké díky i Martinu Glaserovi za to, co dokázal, za neobvyklý, úžasný kulturní zážitek a za to, jak touto hrou dokázal diváka až "přimrazit" do sedadla. Přeji více takových uměleckých počinů.