Jiří Kylián

choreograf

 

Jiří Kylián začal svou taneční kariéru jako devítiletý chlapec v baletní škole Národního baletu v Praze. V roce 1962 byl přijat ke studiu na pražské Konzervatoři. Z Prahy odešel roku 1967, kdy získal stipendium na Royal Ballet School v Londýně. Po jejím vystudování odešel do Stuttgart Ballet vedené Johnem Cranko. Jako choreograf si svůj debut odbyl právě zde choreografií Paradox pro Noverre Gesellschaft. Poté, co vytvořil tři balety pro Nedrlands Dans Theater (Viewers, Stoolgame a La Cathédrale Engoutie), stal se v roce 1975 uměleckým šéfem souboru. Roku 1978 proslavil Nederlands Dans Theater po celém světě choreografií Sinfonietta na hudbu Leoše Janáčka. V tom samém roce založil spolu s Carlem Birniem Nederlands Dans Theater II, které dávalo a dává mladým tanečníkům příležitost rozvíjet své dovednosti a talent a je tak „živnou půdou“ pro mladé talenty. V roce 1991 také zahájil činnost Nederlands Dans Theater III, souboru pro „starší“ tanečníky. Po mimořádně úspěšné kariéře, Kylián roku 1999 předal umělecké vedení, ale zůstal spojen s tanečním souborem jako domácí choreograf. Jiří Kylián dosud vytvořil více než 90 baletů, přes 70 z nich pro Nederlands Dans Theater. Jeho díla se hrají po celém světě ve více než 80 souborech a školách. Pracoval s mnoha tvořivými osobnostmi mezinárodního formátu: se skladateli Arne Nrdheimem (Ariadne, 1997) a Toru Takemitsu (Dream Time, 1983) a s návrháři Walterem Nobbem, Billem Katzem, Johnem Macfarlanem a dalšími. V létě roku 2006 vytvořil spolu s režisérem Borisem Pavalem Conenem film nazvaný CAR-MEN. Byl vytvořen „na místě“ v otevřeném hnědouhelném dole v České republice. V průběhu své kariéry obdržel Jiří Kylián mnoho mezinárodních ocenění a vyznamenání, mezi jinými také Officer of the Royal Dutch Order of Orange-Nassau, čestný doktorát na Juilliard School v New Yorku, tři Nižinského Ceny v Monte Carlu, Benois de la Danse v Moskvě a Berlíně, medaili Za Zásluhy od prezidenta České republiky a Rytíř čestné legie ve Francii. V roce 2008 získal Zlatého lva na bienále v Benátkách a Medaili za umění a vědu Jejího Veličenstva královny Beatrix.