Jana Pelcová

Surreální taneční groteska

Vize budoucnosti, která se stala naší současností. Právě ta fascinovala Mad Max, Orwelův 1984, Buῆuelův Zlatý věk, kyberpunk, Kubricka, Anthonyho Burgesse a také balet Jihočeského divadla. Vůbec poprvé převedené legendární dílo Mechanický pomeranč do taneční inscenace. Dekadentně surreální taneční groteska odkrývá, co se stane, když se mocní rozhodnou udělat z nás své loutky. Necháme se?

Mechanický pomeranč získal cenu za nejlepší choreografii na Soutěžní přehlídce současné taneční tvorby BALET 2023. Zároveň obdržel čestné uznání za původní hudbu a scénografii. Sebastiano Mazzia pak obdržel cenu za nejlepší sólistický výkon v roli Alexe, za svůj výkon v hlavní roli Alexe byl také nominován na Cenu Thálie 2022.

„...Kontroverzní téma je zpracováno bez zbytečně zatěžující narace. Obrazivá choreografie oproštěná od jakýchkoliv baletních klišé si chvílemi zakládá na milimetrovém timingu, aby vzápětí propukla ve spontánní, živočišný tanec. Z Kubrickova filmu se skvěle podařilo přenést ono "estetické povýšení" násilí skrze hudbu a výtvarné umění. Acherova zvuková stopa si hraje s odkazy na Beethovena a pracuje s hovorovou češtinou; minimalistické výtvarné řešení Evy Jiřikovské překvapuje rafinovanými průhledy a postupně odkrývanou symbolikou. A pak je tu ještě skvělý Sebastiano Mazzia v roli Alexe. Zkrátka nečekané, do paměti se zarývající,“ napsal Roman Vašek (Institut umění - Divadelní ústav)

Taneční drama na motivy staré keltské legendy

Smrt a Láska jako přeludy, které ženou svět proti času a prostoru. Smrt a Láska, které zrazují další přeludy, jako jsou přátelství, pravidla a zodpovědnost.

Taneční zpracování známého příběhu zakázané a nenaplněné lásky Tristana a Isoldy nabízí silné prožívání všech emocí, jichž je plný. Emocí, které jsou vykřičené či zašeptané tělem, gestem, výrazem tváře...Téměř beze slov, ale o to intenzivněji.

Inscenace složená ze dvou choreografií

Faunovo odpoledne

“Každý muž je, nebo alespoň jednou v životě byl, podstatou faunem, tedy lovcem hnaným svými pudy”. Takto by se dala jednou větou shrnout myšlenka této volné adaptace stejnojmenné slavné Nižinského choreografie na námět Mallarmého impresionistické básně.
Obrazovost výjevů, jež člověku zůstanou na mysli po prožití takřka živého snu, podepřeného mnohdy až absurdní symbolikou, je hledáním podstaty “faunovství”. To se skrývá v každém muži, stejně tak jako nymfou je či byla jednou každá žena.

Hudba: C.Debussy, Ondřej Vinklát

Taneční představení pro celou rodinu

Balet Popelka na hudbu Sergeje Prokofjeva patří mezi nejslavnější a nejhranější baletní tituly. Pro soubor baletu Jihočeského divadla vytvořil choreografii a režii Petr Zuska, který již v minulosti s naším souborem velmi úspěšně spolupracoval (Klíče odnikud a Rádio Svobodná Bystrouška). Popelka tak obohatí náš repertoár o novou klasiku.

Radostná cesta ke kořenům

Kouzelná jevištní báseň Martina Šintáka a Tomáše Ondřeje Pilaře vás zavede do světa Dvořákových Slovanských tanců coby celovečerního tanečního představení. Oba cykly této jiskřivé symfonické hudby zrcadlící pestrost české lidové kultury v jejích radostných, dramatických i melancholických odstínech, otevřely kdysi svému autorovi cestu do Evropy. Poetická inscenace čerpá z tradičních folklorních prvků, jež skládá do působivé divadelní mozaiky. Vydejte se spolu s baletem, dětským baletem a velkým symfonickým orchestrem na cestu ke kořenům. 

Dále účinkují externisté: Jakub Jan Černý, Filip David, Vít Kolář, Lukáš Slepička
Dětské role: Řehořová Marie, Valasová Viktorie, Shandarová Darija, Shandarová Kateryna, Blažková Anna, Hochová Zuzana, Hrubá Kristýna, Hořejší Hana, Hornychová Leontýna, Tudosie Tobias Gabriel, Dvořák Kryštof, Molana Samuel, Krejčí Adam.

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury. 

Baletní pohádkový příběh před Otáčivým hledištěm

1. - 7. 8. 2025

Jedna z nejkrásnějších pohádek převedená do taneční inscenace potěší všechny příznivce klasického baletu na špičkách. Společně se sólisty baletu JD se v této verzi Šípkové Růženky představili členové Bohemia Baletu a studenti Taneční konzervatoře hl. m. Prahy. Kostýmy i scénu vytvořil jeden z nejvýznamnějších českých divadelních výtvarníků Josef Jelínek, choreografie se ujal Jaroslav Slavický, ředitel Taneční konzervatoře Praha a umělecký ředitel Bohemia Baletu.

Představení je opatřeno titulky v češtině, angličtině a němčině (vhodné i pro sluchově postižené). Více informací ZDE.

Groteska z časů bílých paruk

Komická opera ve svébytném stylu bonvivána Gioacchina Rossiniho, vycházející z italského bel canta, dějově předcházející Mozartově Figarově svatbě. Jiskřivé árie, u nichž si budete podupávat nohou a ještě dlouho vám budou znít v hlavě. Díl první: jak mazaný lazebník zoufalému hraběti ke krásné hraběnce pomohl.

V inscenaci jsou užity rychlé světelné záblesky. 

Už nyní si však můžete přečíst zážitkový obsah inscenace. Najdete v něm spoustu zajímavostí s odkazy a můžete se tak na představení už nyní příjemně naladit.

Nesmrtelný příběh o lásce, která nezná hranic

Nesmrtelný příběh o fatální lásce, která nezná hranic, ale i o nenávisti. Téma, které je vskutku nadčasové a aktuální v každé době. Choreografové Ondřej Vinklát a Tomáš Rychetský vytvoří zcela novou inscenaci o dvou milencích v režii Dodo Gombára a na původní hudbu současného hudebního skladatele Ivana Achera. Taneční představení v moderním pojetí za použití rozmanitého současného pohybového slovníku.