Interaktivní obsah opery Samson a Dalila

Samson a Dalila patří mezi nejznámější starozákonní příběhy, které překračují hranici náboženského učení a i po 3 000 letech jsou stále v povědomí lidí po celém světě. Důkazem toho je mimo jiné hned několikeré filmové zpracování. Poprvé již z kraje ještě němé kinematografie, na své si ale přijdou i milovníci starých poválečných filmů nebo ti, kteří preferují epiku 21. století.

 

Příběh o muži s nadlidskou silou můžeme nalézt i v pověstech a mytologiích jiných zemí. Připomeňme našeho Bivoje nebo řeckého Herkula. Bivojova síla však byla přirozená, Herkules byl silný pro svůj polobožský původ, ale u Samsona se jednotlivé výklady ohledně původu jeho síly liší. 

 

Je jeho síla ukrytá v jeho dlouhých vlasech nebo mu je “jen” propůjčována Hospodinem, aby bojoval za svůj lid? Ve starozákonním čase bylo možné složit tzv. slib nazírů, kdy se člověk dodržováním jistých pravidel (mezi něž patřilo i nestříhání vlasů a vousů) na určitý čas zasliboval izraelskému bohu. V Bibli jsou tudíž dlouhé vlasy jen symbolem, odkazujícím na víru jako zdroj jeho schopností. Katechismus tak vykládá příběh o Samsonovi jako příběh o odříkání jako dobrému nástroji k naplnění své povinnosti. V původní verzi mu Dalila neostříhá všechny vlasy, ale ustřihne mu jen sedm loken, aby sám nic nepoznal. Ztráta síly je tedy spojená se ztrátou víry a pocitem viny.

 

Celý příběh se odehrává na historicko politickém pozadí na konci 2. tisíciletí př.n.l. Izrael je dobyta a okupována národem připluvším z moře známým jako Pelištejci či Filištíni. Různá označení v češtině vychází z překladů z různých jazyků. Etymologický původ pak vychází ze samotné Hebrejštiny.

 

Ačkoliv byli Pelištejci zhruba ve 4. stol. př.n.l. vytlačeni z Izraele a jako národ z historie mizí, císař Hadrián po potlačení židovského povstání přejmenoval Judeu po historických nepřátelích Izraele jako Syria Palestinae. Díky tomuto dědictví se ve 20. století identifikoval na území nový národ Palestinců, který sice nemá geneticky s původními Palestinci mnoho společného, nicméně nelehká politická situace dala po staletích (opět) vzniknou izraelsko-palestinskému konfliktu, který Bohužel se střídavou intenzitou trvá dodnes. 

 

Charles Camille Sain-Saëns patří mezi největší romantické autory francouzského romantismu. Mezi jeho světově nejhranější skladby patří jistě Labuť z cyklu Karneval zvířat; symfonie č. 3 známá jako “varhanní”, ale právě i Samson a Dalila. Z této opery se často koncertně uvádí duet Dalily a Samsona z konce druhého dějství “Mon coeur, s’ouvre à ta voix” nebo kontrasní orchestrální bakchanálie.

 

Samson jako postava je úzce spjat i s Českými Budějovicemi, a to od roku 1727, kdy byla na dnešním náměstí Přemysla Otakara II. postavena mohutná kašna s výjevem Samsona bojujícího se lvem od jihočeského sochaře Josefa Dietricha. Jednalo se o nutnou reformaci vodního zásobování rychle rostoucího královského města. K tomuto systému patří i vodárenská věž, která dodnes stojí za původními hradbami nedaleko historického centra. Neplánovaný a neoficiální maskot Českých Budějovic dal později jméno i českobudějovickému pivovaru.