Interaktivní obsah opery Komenský

Když jsme vybírali námět na zcela novou českou operu, přišla nám na mysl osobnost jednoho z největších Čechů a Moravanů. Jan Amos Komenský totiž bez nadsázky patří mezi největší evropské myslitele novověké historie. Jeho myšlenky byly natolik nadčasové, že svou aktualitou překlenuly staletí a například právě v pedagogice se jimi řídíme dodnes.

Libreto napsal Tomáš Jarkovský, současný ředitel královehradeckého divadla DRAK. Hudbu zkomponoval skladatel Jan Jirásek, který má na za sebou již významnou řadu úspěchů na poli filmové hudby. Za dva soundtracky obdržel i Českého lva – třeba za hudbu k filmu Kytice (2000). Shodou okolností má ve stejný den jako opera Komenský (6.12.2023) premiéru i další film s hudbou tohoto skladatele Perinbaba a dva světy.

Život Jana Amose Komenského byl nelehký nejen proto, že velkou část prožil během třicetileté války, která byla do té doby historicky největším evropským konfliktem, byl svědkem i jiných ozbrojených konfliktů (např. vypálení Strážnice uherskými Bočkajovci), v průběhu života jej ale postihlo i několik morových epidemií, které ho v Uherském Brodě připravily o rodiče a sestry, ve Fulneku o ženu i s dětmi a v Lešně jistě o mnoho známých a přátel.

V roce 1616 byl vysvěcen na kněze Jednoty bratrské, o jejíž historii krátce vypráví tento animovaný film z roku 2008 (mimochodem to je poslední umělecký počin herce Radovana Lukavského). Proto se musel po bitvě na Bílé Hoře (kratší a animovaná verze zde) skrývat a po vydání obnoveného zřízení zemského českým králem Ferdinandem II. i českou zemi definitivně opustit.

Nejedná se však pouze o příběh člověka 17. století. Jeho filozofie a snaha o všenápravu věcí lidských svým idealismem ale i nástroji dalece přesahuje jeho dobu. V našem historickém povědomí si nese lidový titul “učitel národů”. To jistě právem, neboť právě jeho didaktické knihy mu otevřely dveře do celého světa. Působil ve Švédsku, v Anglii, kde jej chtěli jmenovat rektorem Harvardovy univezity, nebo právě v polském Lešně, kde nalezl svůj domov, ze kterého byl ale později vyhnán za kolaboraci se Švédy, kteří předtím Lešno oblehli. Svých posledních 14 let prožil v Amsterdamu a byl pohřben v tehdy nedaleké vesnici Naarden, kde nyní můžete navštívit Comenius Museum.

Ač zemřel s pocitem, že většina jeho děl shořela, a že po něm nic nezůstává, dodnes se zachovalo na 250 jeho titulů. Vedle didaktických spisů, jako je Orbis pictus nebo Brána jazyků otevřená, jsou to i knihy filozoficko alegorické. Mezi nejznámější patří jistě Labyrint světa a ráj srdce, který vyšel přesně 400 let před naší premiérou.

Z této knihy také pochází dvě postavy vystupující i v opeře Komenský – Všudybud a Mámení. Výtvarnice této inscenace paní Dana Haklová je oblékla do kostýmů posetých Komenského ilustracemi této knihy. Podobně si můžete všimnout na kostýmu Komenského jeho vlastního rukopisu, který se s jeho stárnutím postupně rozpíjí. Do tohoto konceptu dokonale zapadá i plášť Ferdinanda II. Habsburského s dobovým vyobrazením popravy 27 českých pánů, kteří vedli stavovské povstání.

Symboliku můžeme nalézt nejen na kostýmech, ale i přímo v netradičně řešené scénografii. Jedním ze symbolů evangelické církve je kalich, se kterým se v této inscenaci hodně hraje. Modlitebny jednoty bratrské bývali oproti křesťanským kostelům mnohem méně zdobné a křesťanské motivy se projevovaly v architektuře mnohem nenápadněji. Například Svatá trojice tak byla často vyjádřena pouze symbolicky architektonickým prvkem – například trojitým oknem, podobně jako v naší místnosti Komenského. Nakonec celá opera se odehrává v břidlicové scénografii, která je odkazem na původní náhrobní kámen Jana Amose Komenského v Naardenu. I v moderní hudbě Jana Jiráska můžeme slyšet fragmentální odkaz na českobratrskou píseň s textem Jana Amose Soudce všeho světa, Bože, kterou milovníci starší televizní tvorby mohou znát např. ze seriálu F. L. Věk, a která se dodnes těší mnohému zpracování napříč žánry.

Jan Amos je více než pedagogem a učitelem národů. Z jeho snažení a myšlenek o světě a lidech jsme si osvojili zatím jen část. Důkazem, že je i ve 21. století stále aktuální je snaha tzv. komeniologů (mezi nejpřednější jistě patří profesor Jan Hábl) uchopit myšlenky a díla tohoto muže, rozšířit všeobecné povědomí v jazyce moderní doby a dokončit tak jeho dílo.