Interaktivní obsah opery Lazebník sevillský

 

Už sám název prozrazuje, že příběh této opery se odehrává ve španělské Seville na samém jihu Pyrenejského poloostrova. Je to město v operní literatuře vskutku oblíbené. Právě sem je zasazena první verze Dona Juana (původní předloha k Mozartově opeře Don Giovanni), odehrává se zde i Mériméeho drama o krásné dělnici z továrny na tabákové výrobky Carmen, kterou později proslavil hudbou George Bizet, část děje Síly osudu Giuseppe Verdiho a nakonec i věznice z Beethovenova Fidelia leží nedaleko tohoto města. Sama Sevilla uvádí, že je kulisou ve stovce literárních příběhů. Charakter jižního španělska nám připomíná pro symfonický orchestr atypický hudební nástroj – kytara, která doprovází zpěváka často při milostném vyznání pod oknem či pod balkonem.

Lazebník sevillský je prvním dílem trilogie o španělském Figarovi z pera Pierra Augustina Carona de Beaumarchaise. Díky tomu, že Mozart zhudebnil druhý díl o několik desítek let dříve, je v operním světě Rossiniho Lazebník vlastně prequelem k Figarově svatbě. V prvním díle se dozvíme, jak se Rosina stala hraběnkou a ženou hraběte Almavivy. Ale nebyl prvním, kdo tento námět převedl do opery – do roku 1816 byl Lazebník sevillský znám jako celosvětově známá opera od Giovanniho Paisiella.

 

Může se zdát, že povolání lazebníka se v dnešní době již vytratilo. Pravdou ale je, že se spíše rozdělilo do několika profesí, které se odborněji profilují úzce ve svém oboru. Lazebníka vnímáme primárně jako holiče či kadeřníka. K jeho profesi tehdy ale patřily i úkony, které dnes přísluší spíše chirurgům, domácím lékařům, fyzioterapeutům, psychoterapeutům a v případě Figara i mnohým dalším. Odtud i jeho vstupní a snad i Rossiniho nejslavnější árie, kterou se hlavní postava uvádí: Largo al factotum, což bychom mohli do českého významu volně přeložit jako “práce všeho druhu”.

 

A podobně to měl i samotný Gioacchino Rossini. Vedle svého povolání hudebního skladatele se proslavil i jako veliký gurmán a tvůrčí umělec v kulinářství. Vytvořil několik receptů a nejen v notových osnovách, ale i v gastronomii je jeho jméno spjato s recepty, které se staly klasikou.

 

Lazebník sevillský je bezesporu nejhranější Rossiniho opera. Vedle různých filmových zpracování či adaptací vracejících se od opery zpět k mluvenému slovu je většinou možné navštívit během krátké doby hned několik rozličných inscenací, protože je tato opera v aktivním repertoiru více než v jednom operním souboru.
Inscenační tým Lazebníka sevillského v Jihočeském divadle vede režisérské duo Miřenka Čechová a Petr Boháč.