Letní vosy nás štípou už i v listopadu

Příjemně absurdní hra, ve které není lehké se nějak více zorientovat a něco smysluplného si z ní odnést. Vlastně spíše otevírá dosti otázek a neklade mnoho odpovědí, přesto působí jako zajímavá disputace o tom co je vlastně pravda, jak se jí lze dobrat, jak to může ovlivnit naše víra (v boha, lásku, přátelství) a jak lze sám sebe vlastně spasit? Nic lehkého a jednoduchého na strávení, ale zvolený formát je rozhodně vtipný a nemá daleko k nějaké zvláštní grotesce, takže se nudit rozhodně nebudete. Po herecké stránce potom velmi pěkný výkon všech aktérů. 70 %

Prvním důvodem po návštěvu inscenace nejen pro obyvatele Českých Budějovic budiž samotný text a zřejmě i překlad. Pod povrchem, který tvoří jednoduchá a absurdní zápletka, se skrývá žhavé jádro obsahující apokalyptické myšlenky s doteky víry, lásky a zodpovědnosti. Druhým důvodem je pak režie Alžběty Burianové, dramaturgie Davida Košťáka a scéna Petra Vítka. Inscenace je promyšlená a vizuální stránka promlouvá stejně důležitě jako text. Třetím důvodem jsou pak herecké výkony. Na premiéře ještě ne zcela usazené, ale rozhodně jsou neméně podstatným důvodem pro návštěvu inscenace i pro přespolní. 70 %

Režie inscenaci postavila na myšlence apokalyptické vize - postavy spolu sice hovoří na překrásné pivoňkové louce (velmi zdařilá výprava P. Vítka), netuší však, že se pod těmito krásnými květinami skrývají nevybuchlé miny. Do příběhu pak s přesným načasováním vkládá scény plné nervozity předznamenávající tušené fatální neštěstí. Všichni tři protagonisté byli vedeni k pečlivé práci s hlasovou dikcí, jež ve spojení s propracovanou mimikou a gestikulací směřovala k nesčetným humorným situacím. Jejich výkony lze hodnotit jako vysoce vyrovnané. Nevtíravá, sic hodně působivá hudba M. Řezníčka. 80 %