La traviata

Zprvu jsem se bála moderního pojetí, ale nakonec jsem zjistila, že není proč se bát. Bylo to úplně famózní představení. Paní Jana Šrejma Kačírková mi zase ukázala, proč je mým vzorem. Věřila jsem jí jako Violettě každé její slovo, pohyb, gesto. Tolikrát mě dokázala rozplakat. Byla naprosto nepřekonatelnou Violettou. Dále pak výborní muži - v roli Alfréda Germonta úžasný Peter Malý a v roli Giorgia Germonta byl obsazen Svatopluk Sem, který je za tuto roli velice uznávaný. Bylo to úplně fantastické. Moc děkuji všem, kteří se na této opeře podíleli.

Vážení přátelé, v rámci předplatného zhlédla jsem v Hradci Králové operu Traviata v provedení vašeho souboru.. Jsem starší ročník a přiznám, že jsem měla trochu oobavy z moderního provedení. Nakonec hlediště aplaudovalo vstoje a já odcházela rozechvělá, nadšená, okouzlená. Výkony přestavitelů jednotlivých rolí, úžasnou choreografií, kostýmními návrhy, scénou, prostě úžasné nádherné představení. Děkuji vedení FHK za tento výběr a hlavně Jihočeskému divadlu za nepřekonatelný a nezapomenutelný zážitek.

Se zájmem jsem si přečetl sloupek šéfredaktora Josefa Hermana v posledním čísle Divadelních novin. Zejména myšlenku "Mladou generaci operních kumštýřů už ani nenapadne tvořit v tradicionalistickém duchu. Diváky leckde přesvědčili, že jim opravdu nabízejí něco lepšího a hezčího, než dosud znali. A ti se přestali bát cizáckých novot, poznali, že jsou užitečné." Jako by řeč byla i o nejnovější inscenaci naší opery - La traviatě Veroniky Poldauf Riedlbauchové. Viděl jsem obě premiéry a věřím, že každý divák v hledišti by potvrdil slova pana šéfredaktora. Život - i ten operní - jde dál. Gratuluji opeře k této Traviatě!

La traviata. Ztracená, která se v dnešním operním světě neztratí. Další představení, které svým netradičním režijním uchopením boří konzervativní představy o provádění tohoto díla. Zdánlivě jednoduchá až sterilní scéna otevírá prostor k hmatatelnosti všech přítomných emocí. Nadčasová Verdiho hudba, měkce znějící orchestr s vynikající dechovou sekcí a solidní pěvecké výkony sólistů na jevišti. Zejména Germont Alexandra Beně i Svatopluka Sema a též Violetta Marie Fajtové snesou možná až evropská měřítka. Třikrát bravo ! Scéně dominující vana evokující vězení, ostrov niterných jistot či symbol očisty všeho, tedy i citů ve kterých lze se koupat i utonout. Hra rafinovaných symbolů, dokonalé svícení scény a precizní výkony vedlejších postav a sboristů nenechávají diváka chladným. Přesně odměřovaným tempem vše spěje do smutného finále. Smrt je všudypřítomná a tak jako i v našich životech, bere předčasně a to i tehdy, když vysvobozuje z utrpení. Ještě chvíli pro lásku chtěl by vyprosit si každý. Českobudějovická La traviata je cituplným a žádoucím vytržením z dnešní hektické doby, která spoustu lidí nutí opravdové emoce spíše skrývat. Z tohoto představení si jich vnímavý divák může odnést tolik, kolik jen unese a dost možná, že alespoň na chvíli je posílen hledět na současný svět jinýma očima. Citlivěji, srdcem. Bylo to silné a krásné, děkuji všem ! Mohu jenom doporučit. Opakování žádoucí, citlivější nezapomenou kapesníky!.

La traviata 23.10.2017 / Úžasné, excelentní, působivé po všech stránkách. Moderní, jednoduchá ale o to nápaditější scéna s tajemným pohybem za zrcadly. Skvělé - v duchu rozmařilého pařížského života - odpovídající kostýmy. Pestrá choreografie, která skvěle vyniká na jednoduché scéně. Impozantní baletní doprovod působivého děje a hlavně vynikající pěvecké výkony. Orchestr jako by tam nebyl. Hrál brilantně, ale dění a pěvecké akce na scéně byly tak strhující, že hudba operu opravdu doprovázela. Při spoustě provedení La traviaty na všech hlavních scénách ve světě je jistě velmi těžké najít něco neotřelého a nového. Toto provedení je však opravdu tak výjimečné, že by si zasloužilo i světovou scénu. / Antonín Dvořák IV.  

Skvělým zážitkem pro mne byla páteční premiéra opery La traviata. Prvotní malé rozčarování z moderního pojetí scény a kostýmů rychle převálcoval silný a krásný pocit z nádherné dramatické Verdiho hudby a její interpretace zpěváků výtečných kvalit. Už během prvního dějství jsem se s minimalistickou moderní scénou rychle sžila a dospěla jsem k názoru, že dramaturg vlastně velice citlivě zasadil tento silný příběh dvou milenců do jednoduchého prostředí karnevalových radovánek Paříže. Musím také vyzdvihnout pěvecké kvality sboru JD, který dílu dodává na dramatičnosti a celému kusu dodává ten správný šmrnc. Touto cestou bych chtěla též poblahopřát svému milovanému taťkovi k životnímu jubileu, který byl přes třicet let důležitou součástí JD, sólistou opery a v pozdějším věku významným členem divadelního sboru, kterému blahopřáli na jevišti kolegové před zahájením představení. Dvěma slovy tedy, krásný zážitek, a příjemné zpestření mateřské dovolené :) Představení si tedy ještě určitě zopakuji. Díky!