Mefistofeles

Jedna z nejkrásněji ztvárněných oper, jakou jsem kdy v životě viděla. Scénograficky dechberoucí podívaná. V propojení s vynikajícími pěveckých i hudebními výkony se na konci nedalo tleskat jinak než ve stoje. Jan Hnyk jako Mefistofeles mě úplně uhranul a stejně tak Jana Šrejma Kačírková v roli Markéty. Operní soubor Jihočeského divadla právem získal za provedení opery diváckou cenu Libuška. Škoda jen, že se Mefistofeles nehraje tak často. Hned bych šla znovu. Tak na podzim!

V pátek 24. února jsem byla s několika přáteli už poněkolikáté na představení Mefistofela. Společně jsme se shodli, že tato inscenace, která časem zraje jako víno, je srovnatelná s operními zážitky, které mohou nabídnout přední evropské operní domy. A my, pravidelní operní návštěvníci, máme to štěstí, že si tento mimořádný zážitek můžeme vychutnat i u nás v Českých Budějovicích a našim soukromým hostům, kteří zavítají k nám do našeho města se můžeme pochlubit špičkovou kvalitou. Proč to vlastně dnes píšu? Na představení jsem seděla v zadní části hlediště, a tak mi neuniklo, že ten večer vyrazila do opery nemalá část komunální politické reprezentace. Pevně věřím, že, až budou námi zvolení zastupitelé zodpovědně zvažovat výši podpory Jihočeskému divadlu a všem jeho souborům, vzpomenou si, jak a čemu ve stoje aplaudovali právě tento večer. Předem jim za to děkuji.

Dnešní Mefistofeles, co víc říct, než ďábelsky dokonalé. Nádherná výpravná scéna, skvělé nastudování, dechberoucí atmosféra, lehkost a dokonalost, se kterými byly zazpívané některé árie... jak se říká, že není třeba umět italsky, aby člověk rozuměl italské opeře, dnes se to potvrdilo stonásobně, nebylo třeba umět italsky, prostě jsem byl uchvácen a celé to prožil a procítil. Velké díky a velká gratulace k Libušce

Dnes jsme zhlédli představení Mefistofeles, které na nás udělalo doslova ohromný dojem. Nádherná hudba, neuvěřitelně působivá scéna, dokonale představující peklo i nebesa, úžasní zpěváci i sbor a silně emocionální režie, která nás zcela pohltila, přitom byla bez špetky zbytečného patosu. Shodli jsme se na tom, že celkový dojem byl úžasný, naprosto srovnatelný s představeními přenášenými z MET. Laťka nasazená prvním počinem nového režiséra je nasazena opravdu vysoko. Bravo! A děkujeme. Rucki

Dnes večer jsem byla v opeře! Byla to neskutečná, neskutečná nádhera! Pomyslně jsem ještě pořád (premiéra Mefistofela skončila před hodinou) nepřestala tleskat a volat bravo, v hlavě mi stále zní nádherný závěrečný chorál. A zítra bych šla nejraději ještě jednou . Operu Mefistofeles jsem dosud víceméně neznala – s výjimkou slavné ďáblovy „hvízdací“ árie. Hudba je opravdu krásná a podle mne dost „vlezlá“ – zdá se, že se některých melodií hned tak nezbavím – ale vůbec mi to nevadí . Sólisté byli všichni výborní, nicméně paní Šrejma Kačírkovou za její Markétku navrhuji okamžitě nominovat na Thálii. A vizuální stránka díla? Samotnou mne zaskočilo, co všechno mi tvůrci inscenace předložili k prožitku. Chci zmínit třeba řešení scény se stále přítomnými akantové rozvilinami s dominantním kruhem, které mi připomínalo symbolické vyjádření Božské Jednoty tak, jak jej můžeme obdivovat třeba v islámském umění nebo fascinující pojetí Heleny Trójské jako personifikace ženskosti, smyslnosti a pozemského života. A docela mne mrazí, vzpomenu –li na scénu sabbatu, která začíná jako orgiastická slavnost pod Inanninými hvězdami a která se záhy zahalí do temnoty, směřující neodvratně k totální zkáze světa….. Zkrátka tohle představení plné emocí, symbolů, barev a hudby si prostě nenechte ujít! Díky za mimořádný zážitek všem, kteří se na představení podíleli.

Mefistofelem nám byly ukázány dvě krajní polohy našeho bytí. Nebe a peklo. Jitřenkoví andílci a dynamické sborové party byly v nádherném kontrastu. Skvělý výkon pohyblivých ďáblíků, tančících na rozhraní výrazového tance a křeči předvedl, jak se asi tančí v předpeklí. Neopominutelný Paolo se svým domovským projevem. Jeho árie s Markétkou ve vězení nám ukazuje, že jenom vyšší stupeň lásky bez vášní a žádostí nás dovede ke klidu bez utrpení.

Mefistofelem nám byly ukázány dvě krajní polohy našeho bytí. Nebe a peklo. Jitřenkoví andílci a dynamické sborové party byly v nádherném kontrastu. Skvělý výkon pohyblivých ďáblíků, tančících na rozhraní výrazového tance a křeči předvedl, jak se asi tančí v předpeklí. Neopominutelný Paolo se svým domovským projevem. Jeho árie s Markétkou ve vězení nám ukazuje, že jenom vyšší stupeň lásky bez vášní a žádostí nás dovede ke klidu bez utrpení.

Mefistofelem nám byly ukázány dvě krajní polohy našeho bytí. Nebe a peklo. Jitřenkoví andílci a dynamické sborové party byly v nádherném kontrastu. Skvělý výkon pohyblivých ďáblíků, tančících na rozhraní výrazového tance a křeči předvedl, jak se asi tančí v předpeklí. Neopominutelný Paolo se svým domovským projevem. Jeho árie s Markétkou ve vězení nám ukazuje, že jenom vyšší stupeň lásky bez vášní a žádostí nás dovede ke klidu bez utrpení.